TÉMA 1/2001:

 

Na záludnosti a emoce nebude čas…

Vagnerplast sbírá vítězné body

pouze v prodloužení?

 

Kysela dává první gól    Už to tak vypadá, že Kladno zapomnělo vyhrávat! V normální hrací době se svěřenci trenérů Vojty a Hořavy radovali pouze jednou - 18. září, tj. ve 4. kole, v utkání s karlovarskou Becherovkou! Od té chvíle se v lepším případě dočkali druhého prémiového bodu za gól, dosažený v nastaveném čase. Na Spartě zásluhou Radka Gardoně (6.kolo), doma proti Znojmu po blafáku Tomáše Kaberleho (7. kolo) a naposledy po nájezdu Roberta Kysely v 61. minutě nedělního duelu s pražskou Slavií (12. kolo).

 

    Nakonec se na naši stranu poté, co jsme v úvodu druhé třetiny vypadli z role a během šesti minut inkasovali dva zbytečné góly, přiklonilo štěstí. V prodloužení už to tak chodí. Nikdo tolik nebrání, hraje se vabank, protože jeden bod už vám nikdo nevezme,“ řekl po utkání autor dvou branek Robert Kysela, a pak se smíchem a nadsázkou doplnil: „Nechci se chválit, ale hráč Kysela o osudu zápasu rozhodl. Vždyť dal dva góly!“

Kysela rozhodl duel se Slavií v prodloužení    Méně nápadnou roli sehrál v souboji se Slavií uzdravený brankář Zdeněk Orct, který se v kleci Vagnerplastu naposledy objevil 21. září v nevydařeném utkání proti Havířovu. „Mužstvu se herně nedaří. Nedosahujeme očekávaných výsledků a všichni se trápíme. Proč? Opravdu nevím. Asi by to byl úkol pro psychologa. Taháme se o góly, o prodloužení, přesně jako se Slavií a naší psychice to pochopitelně neprospívá,“prohlásil jednatřicetiletý brankář, jemuž se hned na počátku čtrnácté extraligové sezóny podařilo završit hranici 500 startů. „Hosté z Prahy byli technicky lepší, ale my jsme je naštěstí ani jednou nepustili do vedení. I velkou zásluhou gólmana, který jim za nerozhodného stavu 2:2 vychytal tři tutovky,“ vysekl Orctovi poklonu o dva roky starší spoluhráč z Kladna i Litvínova, a střelec vítězné branky z 50. sekundy prodloužení, Robert Kysela.

Plekanec překonává Hronka a zvyšuje na 2:0...    Obě letní posily Vagnerplastu teď čeká emotivní duel na severu Čech. V sobotu se kladenští hokejisté představí před televizními kamerami na ledě Chemopetrolu. „Mně a Zdeňka čeká hodně prestižní souboj. Lidé z Litvínova a blízkého okolí nás zatím znali jen z černožlutého dresu, a je mi jasné, že pro všechny to bude hodně divný pocit. Pro naše současné spoluhráče však půjde o běžný zápas, ve kterém se pokusíme vybojovat všechny tři body a tomu se musíme přizpůsobit. Domnívám se, že Litvínov je pro Kladno zhruba rovnocenný soupeř a že právě s ním se budeme přetahovat o postup do play off,“ tvrdí zkušený harcovník s pohotovým zápěstím Robert Kysela. „V minulých dnech, kdy jsem nemohl chytat, jsem si opakovaně odskočil na litvínovský stadion, abych si udělal představu o přebudovaném mužstvu chemiků. Překvapilo mne, že hrají velmi dobře, jejich hokej se mi líbil a tak vím, že nás v sobotu nečeká nic jednoduchého. Strávil jsem tam třináct let a ještě netuším, s jakými pocity do televizního utkání nastoupím,“ svěřil se s mírnými obavami brankář Zdeněk Orct.

Ujčík srovnává na 2:2    Kladno a Litvínov už ale od Orctova a Kyselova přestupu na Kladno změřily síly, a dokonce hned dvakrát. V přípravných pohárových zápasech. Na výsledek litvínovského klání by však hráči Vagnerplastu co nejraději zapomněli. „Dopadlo to tragicky! Prohráli jsme 9:2 a já inkasoval všech devět gólů,“ naskakuje Orctovi ještě dnes husí kůže na zádech. Také Kysela věří, že se historie nebude opakovat. „Nevěřím ani tomu, že bychom jim onu vysokou porážku mohli vrátit. To je čirá utopie. V extralize se hraje jinak, výsledky jsou často velmi těsné, a důležitější než počet vstřelených branek je co nejvyšší bodový zisk.“

Dlouhý versus Čermák    Ještě jednomu srovnání se zkušený útočník Kladna, který má před sebou už v nejbližších dnech obdobnou historickou metu jako Orct – v jeho případě extraligový zápas s pořadovým číslem 700! – vehementně brání. „Ano, vzpomínám si, že když před loňskou sezónou odešla část litvínovského mužstva do Slavie, že náš první vzájemný zápas na severu Čech byl hodně vyhrocený. Ale tomu, že by nás za odchod seřezali, nevěřím. Rozhodčí mají letos hodně přísný metr, pískají pomalu každý náznak faulu a protože padá málo branek, a utkání jsou vyrovnaná, právě v přesilovce by se mohlo o osudu zápasu rozhodnout. Diváci si na nás zapískají, to ano, ale nikdo se nenechá zbytečně vyloučit. Bude se hrát o důležité body a na záludnosti a emoce nebude čas,“ věří v poklidný průběh Robert Kysela. Určitě by se ale nezlobil, kdyby se právě na ledě svého bývalého a kmenového oddílu dočkal čtvrté branky v této sezóně. Ta by ho ještě víc, na pouhé tři zápisy, přiblížila k jubilejní, 250. v naší nejvyšší hokejové soutěži…

HB/ds (8.10.01)

 

Návrat na začátek textu

 

Zpět na stranu KLADNA