Mistrovství světa 2001

 

Památeční puk MS 2001    Světový šampionát v ledním hokeji, po osmi letech uspořádaný na území našeho nejbližšího západního souseda, zlomil podle dostupných informací plno rekordů, zároveň však zvedl vlnu kritiky. Druhá nejvyšší návštěvnost v pětašedesátileté historii MS byla draze vykoupena rekordními vzdálenostmi mezi trojicí pořadatelských měst i zádrhely v jindy precizním smyslu Němců pro organizaci. Český fanoušek se ale mohl hned několikrát zaradovat. Poprvé od Vídně 1996, kde byla nastartována série zlatých úspěchů, měl turnaj obrazně řečeno za humny, a tím pádem možnost vychutnat na vlastní oči spanilou jízdu české reprezentace za třetím titulem v řadě. 

 

ČR-Bělorusko    Ne každý si vystačí s pasivním vysedáváním u televize, ať už doma nebo v kruhu přátel a dobrého piva. S přibývajícími úspěchy hokejistů narůstá počet těch, co využívají dnů pracovního klidu či mimořádné dovolené, obléknou se do replik reprezentačních dresů, pomalují národními barvami v obličeji, a s pasem uloženým v přihrádce palubní desky vozu vyrazí na někdy nepřipravenou, a proto i trochu dobrodružnou cestu - na utkání mistrovství světa v ledním hokeji. V tomto směru, na rozdíl od jiných podstatných věcí, měli pořadatelé šťastnou ruku. Augustovy chlapce nechali odehrát dva ze tří úvodních zápasů v přijatelné vzdálenosti od českých hranic - v Norimberku, v čase víkendu a státních svátků. A štěstí je neopustilo ani později. Z devíti utkání, do kterých Češi v turnaji nastoupili, jen jediné, čtvrtfinálové proti Slovensku, vyšlo na pracovní den. V ostatních případech mohly německé pokladny počítat s nemalým příspěvkem z peněženek českých hokejových turistů. Sledovali jsme jejich stopy...

 

Norimberk – 310 km

    Přesně tolik kilometrů čekalo na fanoušky z Prahy, odhodlané navštívit zápasy proti Bělorusku a Švýcarsku. V případě, že se neřídili za všech okolností limitem maximální rychlosti, mohli k norimberské hokejové Aréně dorazit v lepším případě za tři, v horším za tři hodiny čtyřicet minut. Při  Diváci v normiberském Fandorfuprůměrné spotřebě 5,5 litrů na sto kilometrů byla úvodní investice na jeden zápas „na otočku“ přibližně 850 korun za naftu (za natural by to bylo o stokorunu více). Parkování pár stovek metrů od haly a sousedícího Frankenstadionu fotbalistů 1. FC Norimberk, vybudovaného v místech zvaných Zeppelinwiese, přišlo na 5 marek. Ano, právě tady chtěl před šedesáti lety postavit Adolf Hitler největší „spartakiádní“ stadion na světě, pro 400 tisíc diváků. Základy nedokončeného velkodíla však zaplavilo jezírko Grosser Dutzendteich, zbytek prostranství byl proměněn v park, využívaný místním obyvatelstvem k aktivnímu odpočinku. Čekání na úvodní vhazování však fanoušci krátili spíš ve stanovém městečku Fandorf, ve společnosti živé hudby, piva a párků. Jedna runda zhruba za deset marek. Vstupenek bylo k mání dost na poslední chvíli i u pokladen, nejen u překupníků, lépe ale učinil ten, kdo si je zarezervoval nejmodernějším způsobem, přes internet. Na utkání starých gard, účastníků zimní olympiády v rakouském Innsbrucku z roku 1976, Západních Němců a Hala v Norimberkuveteránů Československa, stačilo pouhých 7 marek. Na „velký zápas“ se sahalo do kapes hlouběji. Podle kvality místa od 30 marek nahoru. K tomu pár nezbytných suvenýrů (puk za deset, maskot Spacy za 30 apod.), další malé občerstvení, sečteno podtrženo. Kdo navštívil Norimberk a zápas České reprezentace, byl sice bohatší o jedinečný zážitek, ale chudší nejméně o 50, v průměru však o 100 marek, čili 1800 korun. A to pouze v případě, že při rychlosti až 170 km/h, která se z německé dálnice snadno přenese na naši směrem na Plzeň, nebyl i hodinu po půlnoci zastaven a pokutován nekompromisními policisty... 

 

Hannover – 550 km

Hala v Hannoveru (exteriér)    Kdo neměl to štěstí, a nestal se bezstarostným pasažérem některého z „finálových“ leteckých speciálů, však prokázal skutečné hokejové fandovství až při únavné cestě do města, které v loňském roce hostilo mamutí světový veletrh EXPO 2000, a jehož radní si ještě teď stěžují, jak na něm prohospodařili. V koloně za kamiony u Drážďan, po dálnici, připomínající mezi Lipskem a Halle tankodrom, se totiž dalo cestovat s ručičkou, pohybující se střídavě u obou pólů tachometru, v průměru však šest hodin. Českou kapsu navíc v nejméně vhodnou chvíli zastihlo i zdražování u německých čerpacích stanic. Diesel byl čepován za 1,68 a natural dokonce za dvě marky za litr. Pro nás nic moc, pro nespokojené Němce ale s ohledem na průměrný plat pořád legrace...

 

    O pořadatelství MS se v Německu ucházelo 18 měst, důvěru přivítat finalisty však získal zcela nelogicky, na zákulisní nátlak sponzorů, nehokejový Hannover, do hlediště jehož stadionu se vměstnalo skoro o polovinu méně diváků, než do ochozů Kölnareny, nejmodernější haly svého druhu v Evropě, ležící návdavkem v naopak nejhokejovější kotlině Německa, Porýní. Kolín nenabízel jen monstrózní amfiteátr, ale i blízkost centra, které Lunapark Heideparkbylo z čistě turistického hlediska v trojici vybraných lokalit zase nejatraktivnější v Norimberku. V Hannoveru nebylo zajímavého prakticky vůbec nic (jen rodinný lunapark Heide Park, vzdálený 110 km směrem na Hamburk). Po „kobercových“ náletech Britů z konce 2. světové války historické centrum vlastně neexistuje, a hokejová hala se ztrácí až na okraji města, v džungli betonu, opuštěných výstavních pavilonů a pustých parkovišť. Fanoušci, shánějící v předstihu poslední lístky na semifinále a finále, přibližně za 100 marek (zvláštní vstupenky zahrnující jídlo a pití však byly k mání i za 175 DM), tak museli vzít za vděk pod neúprosně prahnoucím sluncem chvilkové obhlídce suvenýrů nebo dražbě hokejových předmětů v několika málo stanech přímo před vchodem do Preussag Arény. A pak na ně čekala nuda. Na rozdíl od stovek Finů si ale hokejoví „turisté“ z Čech a Moravy mohli vychutnat nejen litry otupujícího piva, ale také opojný pocit z dalšího velkého sportovního triumfu. V případě jednodenního výletu vlastním vozem asi tak za 3800 Kč, s dvojnásobnou sumou musel počítat ten, kdo stál o celý finálový víkend a o středně drahé ubytování! Ale co by Čech nedal za hokejové zlato?

 

Polemika na závěr...

Hala v Hannoveru    Jste mistry světa z let 1999, 2000 a 2001 mezi seniory, zlatými olympijskými medailisty z Nagana a také úřadujícími šampióny v juniorské kategorii do dvaceti let z posledních dvou sezón. S takovou bilancí si vaše zem zaslouží novou arénu. Nová moderní hala bude ozdobou Prahy i celé Česká republiky. Zaslouží si ji vaši fanoušci, sponzoři, zástupci médií, a pochopitelně i samotní hráči. To jsou slova René Fasela, švýcarského zubního lékaře, prvního muže IIHF, Mezinárodní federace ledního hokeje. Opakovaně je pronesl v souvislosti s původní kandidaturou ČR na uspořádání MS v roce 2003 a se stále nedořešenou stavbou, původně na pražském Hagiboru, pak na Maninách a dnes snad (?) ve Vysočanech. Pokud hala nebude, o turnaj přijdeme, a to i v případě, že bude po dohodě s Finskem přesunut ještě o rok dál, tvrdil v květnu Fasel. Proč? Protože na pořadatelství si brousili zuby Faselovi Švýcaři. Jak dokázalo mistrovství světa v Německu, nové haly ale nejsou všechno. Skutečnost, že do ochozů našlo cestu přes 407 tisíc diváků (průměr 7278 na zápas), je zavádějící. Ve skutečnosti bylo vyprodáno jen 14 z 56 zápasů, v závěru turnaje především zásluhou obrovského přílivu fanoušků z Finska. V historické tabulce se MS 2001 posunulo na druhé místo za Helsinky 1997, kapacita hal ale byla využita jen na 58 procent.

Hokejová burza NHL v Hannoveru během MS    Světový šampionát, který se uskutečnil v roce 1972 v pražské Sportovní hale, se tak s 285 564 diváky stále drží na skvělém sedmém místě! Určitě i proto, že se ho zúčastnilo jen šest týmů, v porovnání s dnešními „neatraktivními“ šestnácti, a že do ochozů proudily davy lačných fanoušků z tehdejšího Československa. Svoji chuť po hokeji dokázali i letos na individuálních cestách do Norimberku, Kolína n. Rýnem a Hannoveru. Za lístek neváhali zaplatit i dva tisíce korun. Uhradili by však za něj stejnou částku i za tři roky doma? Hala se musí zaplatit, vstupenky budou jistě velmi drahé. Nepůjdou v tom případě Češi podle národní mentality raději na pivo?

HB/id-arch

 

Návrat na začátek této stránky

 

Fotografický archiv

 

Návrat na titulní stranu MS