Sběratelské karty 

 


Kočkopes alias Bublo-Hlinka?

Ivan Hlinka    Psal se rok 1982. A do té doby nevýrazný klub ze západního pobřeží Kanady, z možná nejkrásnějšího města světa, kde můžete ráno relaxovat na člunu v moři, koupat se, a odpoledne se prohánět na lyžích po sjezdovkách sousedících vysokých hor, prožíval svoje nejkrásnější okamžiky. Po letech strádání, kdy se jen výjimečně probojoval do play off, tentokrát se tým Vancouver Canucks protáhl až do finále, a teprve tam ztroskotal na tehdejší dynastii „Ostrovanů“ z New Yorku. Soupiska mužstva, údajně oděného do nejošklivějších dresů v historii NHL (toť ale věc názoru), se hemžila na tehdejší dobu možná nepříliš zvučnými, dnes podstatně zajímavějšími jmény, především s ohledem na trenérskou současnost. Ještě jako hráč se zde průměrnými výkony prezentoval budoucí kouč Colorada a právě Vancouveru, začínající Marc Crawford, jeho spoluhráčem byl ale mj. i hokejově protřelý veterán a pozdější trenér olympijských vítězů z Nagana, litvínovský Ivan Hlinka, jemuž tehdejší komunistický režim milostivě povolil na sklonku aktivní kariéry a s ohledem na bohaté reprezentační zásluhy odejít na zámořské angažmá. Spolu s ním odcestovalo do Vancouveru i jeho pověstné „dvojče“, obránce Jiří Bubla, opouštějící rodnou zem už jako hráč Sparty, a na rozdíl od Hlinky se po vypršení dvouletého kontraktu do socialistického Československa nevrátil. Třetím velvyslancem z oblasti kolem Krušných hor byl tehdy jednadvacetiletý rodák z Karlových Varů, obránce Rick Lanz, který si emigraci odbyl se svými rodiči hned po okupaci Československa spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy na konci 60. let už jako útlý hoch, a v roce 1983 pak reprezentoval novou vlast, Kanadu, na MS v Německu.

O-Pee-Chee 346 (1982)    Všechny tři hráče, lépe řečeno jejich portréty s atraktivně vyhlížejícím informacemi, mohli zařadit do sbírky i hokejoví nadšenci, jimž učarovala edice prestižních karet O-Pee-Chee na sezónu 1982/83. Stejně jako každá podobná edice vykazovala i tato obvyklé informační nesrovnalosti, projevující se ve vyšším finančním ohodnocení objevených „zmetků“. Kartička s pořadovým číslem 346 je možná nejpikantnější. Na jejím rubu se dočteme: Ivan je ženatý, jeho manželka se jmenuje Květa. Tento pár má spolu jedno dítě, syna. Za své mimohokejové hobby označuje Ivan četbu. V Československu oblékal dres klubu CHZ Litvínov. Narozen 26. 1. 1950 v Mostě. Ano, nezbývá než doplnit jméno – IVAN HLINKA. Když se ale podíváte na „líc“ karty, na rozdíl od Kanaďanů a Američanů budete jen nedůvěřivě kroutit hlavou. Pokud by portrét skutečně korespondoval s textem, muselo by v něm stát - narozen nikoliv 26. ledna, ale o 24 hodin později, 27. 1. 1950, nikoliv v Mostě, ale ve vzdálenějším Ústí nad Labem. Pozice obrana místo útoku. Manželka Ivana, synové Jan a osmnáctiměsíční Štefan (jak stojí psáno v souběžně publikované ročence Vancouveru). Přehmat jako hrom, nemyslíte? Vydávat Jiřího Bublu za Ivana Hlinku?!

Jiří Bubla    Ještě pro dokreslení našeho „kartičkového“ příběhu. Jiří Bubla, který odcházel do NHL s vizitkou 452 extraligových a 245 reprezentačních utkání, toho první rok v zámoří mnoho nepředvedl. Nikoliv vlastní vinou. Už 2. prosince, dlouho před polovinou soutěže, byl při hře za vlastní brankou nemilosrdně sražen Kevinem Maxwellem z Minnesoty North Stars na zadní mantinel a odnesl to zlomený kotník. Skvělé tažení Vancouveru napříč play off tím pádem jen bezmocně sledoval jako obyčejný divák z hlediště. A Hlinka? Vstup do NHL měl prý hodně nevýrazný. Podle kanadských žurnalistů musel s Vancouverem obletět celou Ameriku, a jednou se utkat se všemi soupeři, než se zadaptoval na kanadský styl hokeje. Když se však konečně „zaklimatizoval“, odvedl skvělou práci a ve 72 utkáních nastřílel 23 gólů a na dalších 37 přihrál. V play off nastoupil ke 12 zápasům a skóroval dvakrát.

    Mimochodem – jestlipak víte, že Bubla s Hlinkou původně v jednom klubu vůbec neměli hrát? Canucks museli provést složitou obchodní operaci, aby litvínovská „dvojčata“ dostali zpátky k sobě. Vancouver poslal Brenta Ashtona s právem volby v draftu do Winnipegu, aby ten se ve zlomku sekundy přestěhoval do Colorada namísto Luciena Debloise. Teprve poté byl Bubla vyvázán z případných služeb v Coloradu Rockies a Ivan Hlinka z majetnických práv Winnipegu Jets. Tak se ještě jednou podívejte na naše slavné hráče, abyste nepochybovali. Ivan Hlinka opravdu není Jiřím Bublou, že ne?

HB/ds (10.2.03)

 

Návrat na začátek této strany