Láska k tradici hřeje u srdce

Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Možná jsou Pardubice ale na té nejlepší cestě jak oslavit významné jubileum v historii klubu. Letos slaví ve východočeském městě 80 let existence hokejového oddílu. V rámci kulatého jubilea uspořádali krásnou výstavu v jednom ze sálů pardubického zámku a vydali neméně zajímavou publikaci. Zbytek už je na hráčích. Poté, co vyhráli základní část extraligy, postoupili po letech neúspěchů i do semifinále play off a určitě ještě neřekli poslední slovo. Není tajemstvím, že letos ve městě perníku, chemie, slavných dostihů, ploché dráhy a v současnosti především HOKEJE věří v historicky čtvrtý extraligový titul!

Pokud jste výstavu ještě nestačili navštívit, spěchejte, její derniéra se pomalu blíží a opravdu stojí za to. Máme pocit, že žádný jiný oddíl u nás by nebyl schopen posbírat tolik cenných relikvií jako právě tady. Expozici netvoří pouhé reprodukce dobových fotografií, staré dresy, hokejky, brusle, desítky pohárů, medailí a diplomů, ale také obrazové a zvukové záznamy, ukázky plakátů, programů a jiných v tuzemsku neobvyklých tiskových materiálů. Všechno je vkusně nainstalováno do přehledných vitrín. Dokonce zde spatříte i kompozici figurín v hokejové výstroji před skutečnou brankou. Přímo v muzeu, v některých pardubických knihkupectvích nebo v Duhové aréně pak můžete za nemalý peníz (450 Kč) zakoupit doprovodnou knihu o 288 stranách, bohatě ilustrovanou, nesoucí název 1923 – 2002 aneb 80 LET HISTORIE PARDUBICKÉHO HOKEJE. Její autor Milan Černický se kolem populárního hokejového oddílu točí prakticky celý život a není divu, že sestavil tak reprezentativní knihu, v níž je rok po roce, sezónu po sezóně mapována historie klubu, nesoucího názvy jako Dynamo, Tesla a nyní HC. U každé sezóny nechybí vzpomínky na nejdůležitější okamžiky, nejzajímavější utkání, historky, konečné tabulky a malé vzpomínky na nejvýznamnější postavy nejen tohoto východočeského klubu, ale často i reprezentace. Jmenujme namátkou Lackého, Musila, Martince, Nováka, Šťastného, Crhu, Koďouska, Haška, Janeckého, Hejduka či Šejbu. Závěrečnou kapitolu představuje kompletní výčet všech zápasů, které Východočeši v nejvyšší soutěži odehráli. Žádný hokejový fanoušek by si neměl nechat uniknout šanci pořídit si popisovanou publikaci a uložit ji do své hokejové kolekce. Určitě bude spokojen, i když při podrobném studiu narazí na několik drobných chybiček. Největší škodou je, že se při korekturách nepodařilo vychytat problémy s některými fotografiemi, které se proměnily v „rozmazaný rastr“. Ale to je asi nezbytná vada na díle, zasluhujícím velkou pochvalu, jehož existence by měla být inspirací i v dalších českých a moravských hokejových městech...

Kromě výstavy a retrospektivní knihy se příznivci pardubického hokeje mohli v této sezóně pokochat ještě jednou tištěnou, a již tradiční publikací. Ročenkou alias PRŮVODCEM EXTRALIGOU 2002-2003, čítajícím 168 stránek. Před rokem si od nás vysloužil pochvalu. I tentokrát se jedná s ohledem na rozsah o výjimku v prezentaci tuzemských extraligových klubů, ale přesto musíme tvůrce mírně pokárat.

První „minus“ představuje nízký náklad. Pokud kniha o historii vyšla ve zhruba 4000 exemplářích, ročenek bylo pouhých 1700, zájemci je rychle rozebrali a na případný dotisk nedošlo (možná i proto, že pardubický oddíl je zde ještě prezentován s názvem i logem HC IPB Pojišťovna). Jiné pokárání souvisí se stále se opakujícím, minimálně inovovaným obsahem. Plných jedenadvacet stran tvoří rozpis všech utkání letošní sezóny, do něhož si asi jen málokdo doplňoval kolo po kole výsledky každého zápasu, každého týmu, a to ještě včetně všech odehraných třetin! Po tolika letech praxe by bylo zajímavější ponořit se hlouběji do archívu a předložit fanouškům výčet historických statistik či rekordů. I v prezentovaném minimu čísel však objevíte několik zásadních přehmatů. Na straně 19, u prvního hráčského profilu se tvrdí, že brankář Adam Svoboda odchytal v loňské sezóně 40 zápasů v základní části a dalších 6 v play off. Každé malé dítě si ale pamatuje, že v neúspěšném čtvrtfinále proti Slavii hájil pardubickou klec Dušan Salfický!

Mimochodem, o play off, ač je to vrchol každé sezóny, se zde nedozvíte prakticky vůbec nic. Jakoby zklamání a pocit určité křivdy převážilo nad povinností informovat i o případném neúspěchu. Sérii se Slávií je zde věnována všeho všudy jedna statistická řádka (!) a dokonce ani jedna fotografie!!! A když už jsme u obrázků. Ty se tentokrát nepovedly. Sice už zde nespatříte hráče ve společenském obleku, ale v hokejové výstroji, jenže některé profilové snímky jsou nekvalitní a neostré (viz. v ukázce v obličeji zcela „rozmáznutý“ Jan Kolář), jako by je snad fotil začínající amatér. Škoda. Při větší píli mohlo jít opravdu o stoprocentní ročenku.

P.S. - A ještě jedna kritická poznámka v protikladu s veškerou pochvalou. Vůbec se tvůrcům pardubické ročenky nepovedl „profilový“ dotazník, v němž hráči odpovídají na otázky typu - personální údaje, míry, váhy, přítelkyně, děti, hokejové úspěchy, oblíbená jídla, pití, auta apod. Slušelo by se zmíněný dotazník odevzdat do tisku až ve chvíli a v dané podobě, pokud by u všech hráčů byla zodpovězena každá z otázek. Jenže to se nepovedlo ani u jednoho ze 32 vybraných hokejistů! Doslova k smíchu je dotazník obránce Michala Sýkory, pověstného „bobříkem mlčení“ na otázky ryze osobní, a povětšinou i všechny ostatní. O oblíbených věcech odpovídal, že jich má VÍC, většinou však neřekl nic nebo za něj autoři doplnili „otazník“ (asi se mu položená otázka nezdála náležitě duchaplná). Na rozdíl od některých spoluhráčů však stručně odpověděl na dotaz, jenž se do podobné ročenky vůbec nehodí, a lze ho chápat jen jako malý lék na pardubický komplex z mužů v pruhovaném. A kdo je tedy nejoblíbenějším rozhodčím Michala Sýkory v české extralize? NEEXISTUJE...

HB/div (17.3.03)

Dokud vládne vynalézavý „tygr“…

Liberečtí Bílí tygři, nováček hokejové extraligy, už to mají spočítané. Nadějný vstup do sezóny, kdy to vypadalo i na smělý boj o postup do play off, vzal v následujících týdnech a měsících za své, mužstvo propadlo na dvanácté, nepostupové, ale s ohledem na další okolnosti zcela klidné místečko, zajišťující start i v novém ročníku nejvyšší hokejové soutěže. Co víc si mohl tento klub přát? A co víc si můžou přát jeho fanoušci?

Liberec se může pochlubit na naše standardy pohlednou hokejovou halou. Nad hrací plochou Svijanské arény je ukotvena „kostka“ s obří obrazovkou. Lépe řečeno se dvěmi obrazovkami, orientovanými na široké tribuny (z VIP je neuvidíte, ale zase máte za zády několik televizorů s místním okruhem), nabízejícími zdaleka nejostřejší obraz široko daleko (kam se na něj hrabou mega informační tabule na Spartě nebo v Pardubicích!!!). Náladu v hledišti udržují neustále se pohybující sympatické dívky-roztleskávačky. A místní stánek se suvenýry nabízí možná nejširší záběr upomínkových předmětů, který můžou fanoušci u jiných, mnohem zavedenějších extraligových klubů, jen závidět!

Liberecký program je k dostání za přijatelných 10 korun (s ohledem na jeho obsah), nese název – jaký jiný, že? – „Bílí tygři“ a nabízí nejen klasické informace o soupiskách domácího týmu a mužstva soupeře, doplněné o pohled do historie, ale také aktuální tabulku (!), ohlédnutí za posledními zápasy Liberce, profil některého z domácích hokejistů a hned několik velmi lákavých soutěží plus kupon na jednu kávu zdarma!!! A o jaké soutěže se jedná? Pokud chodíte pod Ještědem na hokej pravidelně a sbíráte kupony z programů, máte šanci vyhrát zájezd pro dvě osoby na ostrov Korfu. Velmi netradiční – na tuzemské poměry – je soutěž, kdy na vloženém letáku hledáte z akční fotografie „vymazaný“ puk. Kdo jeho skutečnou pozici dokáže uhodnout nejpřesněji, má šanci vyhrát nejen balíček upomínkových předmětů, ale po skončení základní části extraligy i cenu hlavní, fanouškovský dres Bílých tygrů. No, a zdaleka nejexkluzivnější je tipovací soutěž, ve které se hraje o dva osobní automobily a 4 poukazy na zájezd na utkání zámořské NHL!!! Připočteme-li k tomu obrovskou paletu suvenýrů, nezbývá než uctivě smeknout. Fanoušci Liberce jsou v tomto ohledu přímo hýčkáni…

Co říci závěrem? Budete-li mít ještě cestu na liberecký zimní stadión, neváhejte a nakupujte. Především zmíněné dresy, jejichž cena je v porovnání s konkurencí – třeba právě sparťanskou - výrazně nižší (500 až 700 Kč). Co je ale nejpodstatnější, za své těžce vydělané peníze nenakoupíte dres, v němž se proměníte v pochodující reklamní panel nejméně deseti Vám zcela lhostejných firem, a ve kterém se jen těžko budete cítit plně ztotožněni s milovaným hokejovým oddílem. Ani na slušivém úboru „Bílých tygrů“ se to bez reklamy neobejde, její prostorové zastoupení je však minimální a všemu dominuje krásné logo „tygra“. Zatím. Vzpomeňme na „Znojemské orly“. Ti také vletěli do extraligy plni nadšení, s tehdy nejhezčím extraligovým dresem, z něhož zářilo veliké logo orla, jako vystřižené z nabídky dresů zámořské NHL. A dnes? Miniaturní „orlíček“ se ztrácí kdesi na prsou, sotva ho již postřehnete mezi obřími reklamními nápisy hlavních sponzorů jihomoravského klubu. Něco podobného se může v blízké budoucnosti přihodit i v Liberci. A proto neváhejte a rychle nakupujte fanouškovské repliky libereckých hokejových dresů, dokud jim ještě vládne bílý tygr z místní zoologické zahrady…

HB/ds (21.2.03)

Vzpomínka na lepší časy

Zlín býval a snad i nadále bude nadšené hokejové město. A to přesto, že mu bylo odebráno mnohaleté pořadatelství mezinárodního turnaje, který se tu hrál bezmála deset let na počátku září pod záštitou více či méně solventních peněžních ústavů, a že se domácí klub po změně živočišného názvu na rozdíl od loňské sezóny neprobojoval do play off. Vzpomínkou na lepší časy beraní zarputilosti je určitě i jedna útlá knížečka - ta sice nemůže co do obrazového vybavení, počtu stránek či kvality papíru konkurovat obdobné publikaci Sparty, ale přitom je v mnoha ohledech v tuzemském regionu výjimečná. Jedná se o speciální edici „Zlínského bully“ alias Ročenky 2002. Statistické příručky, která by neměla chybět v prodejně suvenýrů žádného z klubů, což bohužel stále neplatí. Letos se své „ročenky“ nedočkali v Plzni, a na Spartě? Tam až začátkem tohoto kalendářního roku (!) a navíc s přepracovanou pasáží věnovanou trenérům (s ohledem na částečně bilanční charakter nepochopitelně schází profil dvojice Sýkora - Hynek, jenž dovedla Holešovické k titulu, ale figuruje tam nový tandem z Moravy). Sparťanský „yearbook“ navíc stojí nezanedbatelných 100 korun, zatímco ročenka Zlína pouhých 20 kaček.

I tady je patrná jistá nesrovnalost, neboť výjimečné černobílé fotografie a odkazy na průběh sezóny 2001/2002 připomínají „beraní“ minulost, naopak klasické týmové foto do alba čtenářů již koresponduje s „medvědí“ současností pod patronátem HC Hamé. I když má popisovaná knížečka pouhých 20+8 stran, jejím plusem je paradoxně drobounké písmo, které je zárukou přívalu bohatých, užitečných a nestandardních informací o zlínském hokeji, klubu a hráčích. Precizní je především žlutá vnitřní příloha, v níž jsou dokonale zpracovány všechny statistické údaje o členech „A“ týmu (nechybí statistiky z angažmá v zahraničí či v nižších domácích soutěžích, což je opravdu mimořádná pečlivost). Zlínská archivální alternativa zasluhuje velkou sběratelskou jedničku. Bohužel, na rozdíl od samotných hokejistů, kteří letos propadli na celé čáře a řada z nich už v kádru vůbec není. Když nebyla šance vybojovat play off, a protože baráž nehrozila, „vypustilo“ vedení klubu své nejzajímavější ovečky na tuzemská či zahraniční angažmá. Vlastně ne ovečky, ale poněkud těžkopádné medvědy...

HB/div (8.2.03)

Pro milovníky historie

Zhruba před rokem jsme na našich stránkách v rubrice HB se směje vtipkovali na účet až příliš „dlaždičkovité“ ročenky hokejového klubu z Plzně. Tentokrát musíme vyslovit poklonu tvůrcům brožurky, pojednávající o kompletní historii tohoto západočeského týmu. I když – jejich dílo už nevoní tiskařskou barvou...

V prodejně suvenýrů přímo na zimním stadiónu si můžete zakoupit řadu rozličných věcí. Klíčenku, puk s logem, dres (stále ještě ten loňský) a také v regálu nenápadně odloženou publikaci pod vše-říkajícím názvem „70 let plzeňského hokeje“. K mání je za pouhých 20 korun! Čili za tolik, za kolik si v bufetu pořídíte jedno pivo. Opečená klobása je dokonce ještě o desetikorunu dražší. Na chvíli Vás sice nasytí, ale pak odejde do nenávratna. Zmíněná publikace však ve Vašem hokejovém archivu určitě vydrží mnohem déle, a především, milovníci archivních fotografií, dokumentujících časy již dávno přežité (kdy se do posledního místa zaplněné ochozy prohýbaly pod nadšenými diváky s větším smyslem pro fair play, s geometricky odlišnou úctou k soupeři a s mnohem slušnější mluvou, než tomu bývá dnes), budou nadšeni.

Uvidí třeba momentky z emotivních hokejových bitev mezi „Škodovkou“ a pražským „Sokolovem“ (rozuměj Spartou), s pardubickou Teslou nebo trenčínskou Duklou (v marném penaltovém přetahování o udržení v extralize). Na fotografiích nechybí portréty osobností plzeňského hokeje, například Bohuslava Ebermanna, Milana Kajkla, Františka Černého, Jiřího Neubauera, Jiřího Kučery, Martina Straky, Radka Kampfa, Rudolfa Pejchara či Petra Kořínka. Obsáhlejší profily jsou věnovány právě Kořínkovi, Ivanu Vlčkovi, Josefu Řezníčkovi a nedávnému miláčkovi publika, brankáři Dušanu Salfickému. Všechno je doplněno průvodním textem, shrnujícím nejdůležitější fakta, a nechybí ani konečné tabulky ligových sezón.

Pokud budete mít cestu na plzeňský zimní stadión, určitě neváhejte s velmi nenáročným nákupem, který Vaši peněženku příliš neochudí. Na jiném stadiónu by podobná knížečka o 56 stranách na křídovém papíře a s křídovou obálkou mohla stát třeba i 100 korun. Proč stojí v Plzni jen 20? Důvod je prostý. Byla totiž vyexpedována již v roce 1999. Ale to přece vůbec nevadí…

HB/div (4.10.02)

Pardubické plus pro fanoušky

O kanadsko-americké NHL se říká, že je to nejlepší soutěž na světě. A že je také nejlépe statisticky podchycena. V prodejnách se suvenýry si můžete kromě klasických „blbůstek“ koupit i oficiální a polooficiální ročenky, a to nejen k celé soutěži, ale také o každém z třiceti klubů.

O české extralize se zase vypráví, že je nejlepší klubovou soutěží Evropy. Proč by tedy neměla i v těchto zdánlivých drobnostech, které ale potěší srdce každého opravdového fanouška, svoji mnohem větší a vzdálenější sestru kopírovat? Jednu barvenou ročenku o extralize už tady máme – a její cena je 129 korun za 152 stránek pestrých informací.

S klubovými ročenkami je to o poznání horší. Informační bulletin o právě ukončené sezóně sice už deset let vychází pod názvem HOCKEY PULS v Litvínově, ale knížečka opravdu „zámořského střihu“ se zatím objevila jen v Plzni a Pardubicích.

Ta pardubická má letos 164 stran a stojí nezanedbatelných 100,- Kč! K těm zámořským má co do palety statistických údajů a výčtu rekordů ještě na míle daleko, přesto je ale pozitivním zpestřením jindy tak fádního sortimentu upomínkových předmětů na českých a moravských extraligových stadionech.

Kromě fotogalerie všech funkcionářů klubu a základních statistik čtrnácti účastníků extraligy v sezóně 2000/2001, zde nechybí pohled do mládežnických oddílů z Pardubic, pár obrázků, poodkrývajících rekonstrukci zimního stadionu či letní přípravu a zábavu hráčů prvního mužstva. A právě profilové fotografie hráčů „A“ týmu jsou největší kuriozitou pardubického „Průvodce extraligou 2001-2002“. Žádné akční obrázky, žádné výstavní snímky v nových dresech. Ale hodně ležérní, civilní fotografie ve slušivých oblecích (tady bychom si ale vsadili, že se jedná o skrytou reklamu na zboží některého z pánských butiků, ležícího ve městě perníku, chemie a dostihů)! Tak co, jak se vám líbí módní střih čerstvého „maroda“ Petra Sýkory?

P.S.: Petře, přejeme Ti brzké uzdravení ze zánětu mozkových blan.

HB/div (26.10.01)

Návrat na hlavní stranu EXTRALIGY