Recenze HB 

 

 

 


Budě-jo-vi-ce – na na na… !

- aneb pozor, abyste nespadli do hlediště J

 

Budvar aréna    Hokejový oddíl vznikl 8. ledna roku 1928 sloučením SK Viktorie a SK Slovan pod názvem AC Stadión. Ovšem první zápas se v Českých Budějovicích hrál už mnohem dříve, v lednu 1913 – jednalo se o „bandy“ hokej a utkání přihlíželo 100 diváků. Prvním „hokejovým“ soupeřem byl nedaleký Písek, který ve městě piva prohrál v prosinci 1924 těsně 2:1. Jihočeši, jejichž kraj je plný rybníků, nejklasičtějších přírodních „kluzišť“, na nichž mohly vyrůstat a nabývat na síle talenty jako kapři pod hladinou, pochopitelně patřili i mezi účastníky historicky prvního ročníku republikového mistrovství v sezóně 1936/37 a v roce 1951 se místní SKP (přeloženo do moderní češtiny: SKP = Sdružené komunální podniky) dočkalo i zatím jediného titulu. Víc než titulů bychom napočítali výkonnostních vzestupů a pádů, dokonce do nižší soutěže, a také změn v názvu. Sokol, Obchodní dům, Slavoj, Motor. Mimochodem, pod stropem nedávno zcela přebudované haly visí krásné „repliky“ dresů, které jsou památkou na největší hráče historie (Pouzar, Pícha, Hajšman…) a zároveň hovoří o jejich neuvěřitelně rozmanité barevnosti. Motor se pyšnil žlutomodrou kombinací, Slavoj modrobílou, a ještě dříve se v oddílových barvách střídala černá, červená i zelená! Pro současné HC však v úvodu letošní sezóny byla nejcharakterističtějším odstínem nálady černá barva – Jihočeši šli od porážky k porážce, a teprve změna na trenérské stolici a řez výkonnostně zaostávajícím kádrem přinesly obrat k lepším zítřkům. A koho můžeme směle označit za legendy neodmyslitelného účastníka extraligy z Českých Budějovic? Č. Píchu, Macelise, Vl. Hajšmana, Pouzara, Dvořáka, Pražáka, Pláničku, Lálu, Caldra, Korbelu, i rekordmana v počtu extraligových utkání, obránce Rudolfa Suchánka, který v souvislosti s výkonnostní krizí ukončil v říjnu 2003 pestrou kariéru…

Interiér Budvar arény    a) Původní stadión byl otevřen 27. října 1946, jako třetí po Praze a Bratislavě, a v roce 1965 byl zastřešen. Ovšem se současnou Budvar arénou už má společný snad jen půdorys. Při přestavbě, směřované k naději, že se pro České Budějovice podaří získat pořadatelství juniorského šampionátu, nebo dokonce část seniorského MS, vzala za své nejen architektonicky zajímavá střecha (z dálky připomínala hřbet nějakého dinosaura), ale i celý interiér. Jenže nejlepší světové naděje nakonec přivítaly Pardubice a Hradec Králové, Jihočechům a Plzni zůstaly oči pro pláč. Možná to ale bylo dobře. Vždyť náklady na přestavbu byly z „neznámých“ důvodů podhodnoceny, s ohledem na nekvalitně odvedenou práci subdodavatelů (zejména na střešní konstrukci) se navýšily o desítky milionů korun, a termín dokončení se neustále oddaloval. A když už bylo skoro „všechno“ hotovo, přišla pětisetletá voda a povodeň si vynutila další opravy a zdržení. V plné kráse se proto Budvar aréna prezentovala až v průběhu rozjeté loňské sezóny! Na první pohled je krásná, ale sem tam najdete „mouchu“…

    b) Asi nejspornější je ulička v ochozech, vedoucí za brankou hostujícího týmu a spojující obě dlouhé, hlavní tribuny. Tu snad musel projektovat lilipután, neboť její rozměry jsou naprosto nedostačující. I když se jedná o hlavní „tepnu“, po níž proudí před zápasem a během přestávek největší množství lidí, je tak uzoučká, že dva dospělí lidé proti sobě čelem neprojdou! Alespoň jeden se musí vytočit na bok, a pokud jde právě na straně svažující se k ledu, musí si při neexistenci zábradlí dát pozor, aby sám, nebo s cizí pomocí nepřepadl dolů a neublížil si! Jedno je jisté – kdyby v Budvar aréně došlo k požáru a panice, tak bude na této uličce masakr…  

    c) Bufety, v nichž se může běžný fanoušek občerstvit (horní restaurace s výhledem na led je pouze pro majitele VIP karet) stále září novotou, ovšem je v nich o přestávkách k zalknutí. Kdo je vášnivým kuřákem, okamžitě si tu zapálí! A pak se posilní klobásou za 30 kaček. Není nejhorší, ale není to ono. Kvalit klobás soukromníků, prodávajících své pochutiny před rekonstrukcí před stadiónem na okraji parku, se v žádném případě nevyrovná. Zdaleka nejpestřejší je nabídka nápojů, v němž s drtivou převahou vítězí ty alkoholické, i nejtvrdšího ražení!!! Inu, podpora agresivních nálad některých jedinců je „dokonalá“. A ještě jeden paradox, ovšem nikoliv ojedinělý (stejného zjištění se dočkáte třeba v Pardubicích) – Budvar Vám tady načepují do půllitrového kelímku za 18 korun. Slušná cena. Ale pozor, budete-li chtít uhasit žízeň osobně, nebo si o něco nealkoholického řekne Vaše dítko, ať už o coca-colu nebo sprite apod., bude Vás to stát 20 Kč, a přitom dostanete jen kelímek na 0,3 l. Nelogické! A nebo naopak jednoznačné vybídnutí? Pijte pivo, je lacinější a je ho víc?

    d) Suvenýry už si jako před třemi a více lety nekoupíte v dřevěném stánku před halou, ale v části chodby, kde jsou pod hlavní tribunou uschovány další stánky s občerstvením. A jejich docela dost. Dresy, šály, puky s logem atd. A pozor! I když už tu nenabízí knížku, pojednávající o nejslavnějších „rybníkářích“, kteří proslavili hokejový oddíl z Českých Budějovic (její malý náklad je přes rok definitivně rozebrán), zápas co zápas tady na Vás čeká za 10 korun nádherný, barevný a na křídovém papíru tištěný program. První verze začala vycházet v sezóně 1965-66, ale ta současná na 12 stranách je opravdu krásná, a vyplatí se ji sbírat a uschovat do archivu správného hokejového fanouška. Kdepak jen nějaké sestavy soupeřů. Rozhovory, aktuality, zajímavosti, ohlédnutí, profily legend a také fotografie (dvě na poslední straně nabádají ty nejodvážnější diváky k získání autogramu). Textu je tolik, že jeho přelouskání vystačí na vyplnění letošních nesmyslných přestávek v délce 18 minut…

    e) Další pozitivní skutečností je množství pohledných mladých dívek v ochozech ve speciálních oblečcích nebo sportovních uniformách J. Jejich přítomnost má dva cíle. Část děvčat vystupuje v roli „cheerleaders“ a při každém přerušení hry na sebe poutá pozornost zvídavých očí mladých mužů i starších tatíků s dětmi. Druhá skupina funguje v roli „doručovatelek“ občerstvení – prakticky nepřetržitě, vždy ve dvojici, roznáší především pivo v kelímcích a nějaké ty brambůrky. Takže pokud je zápas mimořádně zajímavý a trápí Vás hlad a žízeň, nemusíte odbíhat do bufetu nebo čekat na přestávku. Stačí si mávnout na některou ze slečen a nezapomenout zaplatit. J

    f) hudební kulisa? Inu, tuzemská extraligová klasika. A to znamená, že i v Českých Budějovicích mají svoji hymnu. A s ní je trochu legrace. Už jste ji slyšeli? Ne? Můžete si ji s trochou úsilí vyhledat na internetu a stáhnout k poslechu. „Jste připraveni? Jooooooooo…“ začíná tento song, jenž je naopak netradičně svěřen do úst nikoliv rockového či metalového zpěváka, ale zpěvačky! Za chvíli se chytnete taky. „Bu – dě – jo – vi – ce“ a pak samé „na na na na“. Inu, když to zpívá „nána“… Pardon J - dívka!

    g) pořadatelská služba? Nepůsobí nijak výrazně, zbytečně na sebe nepoutá pozornost, tak jako třeba v Praze na Spartě. Ale když je zapotřebí, tak jako na duelu s Plzní, vypomůžou jí policisté, a alkoholem zmožené diváky srovnají do latě.

 

Konečné hodnocení: 80%

HB/div (27.10.03)

 

Návrat na začátek této strany

 

Návrat na přehled recenzí

 

Návrat na hlavní stranu EXTRALIGY