Poslední třetina? Zatím katastrofa!
Návštěvnost a divácká kulisa? Také žádná sláva…
Na ledě soupeřů si až do 10. kola včetně počínala pražská
Sparta na podtrženou jedničku. V Havířově vybojovala prémiový bod
v prodloužení, jinak se vracela do hlavního města vždy s hlavou
nahoře a plnou kapsou po „klasických“ 60 minutách. Ze Znojma, Litvínova,
Vsetína i z nedalekého slávistického Edenu. Bilance ve Sportovní hale
naopak začíná být alarmující. Po vcelku snadných vítězstvích nad Českými
Budějovicemi a Plzní přišla tři trápení. Prohra s Kladnem i Pardubicemi
v nastaveném čase, remíza s Vítkovicemi. To ale není zdaleka to
nejhorší zjištění…
Ani jednou totiž Sparta nedokázala v poslední třetině domácích
zápasů namířit do černého a pokud nevedla do druhé přestávky o více jak dvě branky,
nevyhrála! Počítejte s námi bilanci třetích třetin: s Č. Budějovicemi 0:2, s Plzní 0:2, s Kladnem 0:0,
s Pardubicemi 0:2 a s Vítkovicemi opět 0:2!
„První dva zápasy, to byla trochu
specifická situace. Vedli jsme o čtyři respektive o sedm gólů, nikdo
z hráčů nechtěl za rozhodnutého stavu dopadnout jako Kratěna
s Hamrem, nikdo se nechtěl zranit a mužstvo se asi opravdu trochu šetřilo.
S Pardubicemi ale přišel obrat ve vývoji utkání v přesilovkách soupeře
a s Vítkovicemi jsme doplatili na to, že jsme nevyužili žádnou
z velké řady šancí, když soupeř vytěžil z minima maximum,“ domnívá se Pavel Hynek, druhý trenér Sparty. Hlavní kormidelník
mužstva Václav Sýkora, který po duelech s Jihočechy a Plzní prohlásil, že
takové výpadky v poslední třetině by už se neměly opakovat, dodává: „Dvakrát po sobě jsme ztratili výborně
rozehraný zápas, neudrželi jsme vedení 3:0 a 2:0, a nevylučuji, že by se to na
myšlení hráčů v dalších utkáních mohlo negativně projevit. Přiznávám hned,
že vždy ke konci těchto duelů začaly mužstvu docházet síly. Musíte si ale
uvědomit, že nám vlastně schází celá jedna pětka – Zábranský, Hamr, Tomajko a
Kratěna.“
Připočítáme-li k tragické marodce Sparty ještě hodně
nepochopitelný a na poslední chvíli spíchnutý odchod Patrika Martince do ruské
Kazaně, můžeme dodat, že Pražanům chybí skutečně CELÁ jedna pětka. „Že bude Patrik hodně scházet jsme věděli
hned od začátku. Ale doufali jsme, že se to neprojeví dříve, než koncem listopadu.
Bohužel, postrádáme ho citelně už začátkem října!“ zoufá si Pavel Hynek. Vedení klubu proto začíná přemýšlet, nebude-li
nutné v brzké době oslabený kádr náležitě doplnit.
A jsou tu ještě další dva
nelichotivé faktory, promítající se do výkonů mužstva. Tragická návštěvnost a
nulová efektivita ve zcela specifické situaci – při samostatném nájezdu. Dvakrát
ztroskotal v roli zakončovatele Róbert Tomík (jednou v poháru, jednou
v extralize), naposledy proti Vítkovicím zase Michal Broš. „Pokud jde o trestná střílení, nemáme na
něj v mužstvu žádného specialistu,“ přiznává Pavel
Hynek, podle kterého to ale není žádná převratná novinka. „V běžném ligovém utkání je to sice o
něčem jiném, než ve vypjatých koncovkách zápasů v play off, pokud i tam dojde
na rozuzlení v samostatných nájezdech. Statistika však říká, že se nám
v podobných případech příliš nedaří. I David Výborný se opakovaně neprosadil
a trenéři jsou při výběru v obtížné situaci. Nechat jít na nájezd hráče,
který byl faulován? Nebo určit někoho jiného? Pokud sami vyberete hráče a on se
neprosadí, může ho to psychicky poznamenat. Řekne si, zklamal jsem důvěru. A
ten druhý zase může cítit křivdu, že důvěru nedostal. Já tvrdím, že samostatný
nájezd není v hokeji žádnou výhodou, spíš naopak. Mnohem užitečnější může
být přesilovka. Ale musíte ji bezpodmínečně proměnit. V duelu
s Vítkovicemi jsme skoro dvouminutovou zdvojenou převahu zahráli opticky
velmi dobře, bohužel, chybělo to nejdůležitější – klid a koncovka. Dokázali
jsme přestřelit i zcela odkrytou branku a to nás stálo vítězství.“
A konečně – mužstvu nesedí
komorní atmosféra Sportovní haly. V chodbách největší tuzemské hokejové
arény kolují zvěsti, jak svého času prosili hráči vedení klubu, aby snížilo horentní
150 korunové vstupné, a přilákalo zpět diváky. Dnes stojí lístek k sezení
stovku a to je pořád hodně. „Kino
je sice ve stejné cenové relaci, ale předem víte nebo tušíte, jak dopadne,“ prohlašuje s úsměvem Hynek. „Já
si myslím, že za špatnou návštěvnost může také příliš velký počet zápasů
v době, kdy teprve končí léto. Tři zápasy do týdne? To je moc i na mne,“ svěřil se Jaromír Látal, hlavní skaut Sparty. „Jedno je ale evidentní. Před prázdnými
ochozy se nám nehraje dobře,“ pokračuje
Hynek a zdůrazňuje, že „divadelní publikum“ snadno překřičí hrstka fanoušků
soupeře, a hráči se nevybičují k výkonům, jako kdekoliv jinde (kde Spartu
nemají v lásce). „Třeba
derby se Slavií. To se hrálo na malém stadionu v Edenu, před zaplněnými a
rozbouřenými ochozy. A taková atmosféra našim hráčům svědčí...“
HB/ds (3.10.01)