Oficiální web na štíru s obrázky?

Možná si vzpomenete na onu humornou příhodu, zhruba rok starou, která se k pobavení netušících návštěvníků a ještě větší legraci tvůrců tohoto žertíku, „zobrazila“ na oficiálních internetových stránkách www.hokej.cz. Ty sice aktuálně přináší informace z domácího i světového hokeje, ale k doplnění materiálů postrádaly patřičné fotografie hráčů či trenérů. A tak došlo na malou „berličku“. Na skrytý lov u jiných hokejových serverů, z jejichž stránek byly chybějící obrázky chytře zkopírovány s odkazem na původní adresu, tak, že se z ní i nadále načítaly. Tento neobvyklý tah dlouho a bez problémů fungoval, než to někoho trklo a onen vtipálek připravil HOKEJI.CZ sladkou pomstu. Zaměnil obrázky hokejistů portrétem nejhledanějšího teroristy světa Bin Ládina nebo dokonce snímečky hodně erotickými. A to byla panečku ostuda!

Od té doby prošel nejkomplexnější hokejový server řadou změn, personálních i obsahových. Jak se zdá, potíží s obrázky se ale nezbavil. A tak nás v redakci HOKEJOVÉHO BULLY pobavilo, když se v čerstvém příspěvku o novém angažmá Pavla Hynka pod názvem - Trenér Hynek se vrací k Výbornému, míří do Litvínova (16.04.03) - objevila jako ilustrační fotografie ta, která je z archivu našeho internetového magazínu! Poprvé jsme ji zveřejnili v HB již 3. října 2001 v tématu Sparty s názvem Poslední třetina? Zatím katastrofa!. Žádné právní kroky v této souvislosti neplánujeme, zůstáváme lehce nad věcí. Naopak, mají-li pánové v HOKEJI.CZ tak velké potíže s nedostatkovými snímky trenérů a hokejistů, že je to nutí k pokoutnému vyhledávání u „konkurence“, můžou se ozvat zcela regulérně. My jim je pak za patřičnou úplatu poskytneme. J

HB/id (17.4.03)

Cena Thálie také pro Říhu

Jaká škoda! Kdyby mezi vedením extraligy a umělci, ovládajícími divadelní pódia, zavládla lepší spolupráce, mohl se již letos ucházet o jednu z cen Thálie i pardubický kouč Miloš Říha. Nakonec se jeho teatrální gesto, které se dozajista zapíše nejen do dějin extraligy, ale celého českého hokeje, minulo s vyhlášením tradiční ankety o pouhé tři dny… (J)

A co se stalo? „Pardubice vyhrály s obrovským náskokem základní část extraligy a zřejmě si myslely, že i v play off budou vítězství přicházet sama, v tom se ale ošklivě spletly,“ řekl Zdeněk Pavelek, útočník třineckých Ocelářů, který měl lví podíl na tom, že Třinec zvítězil ve čtvrtém semifinálovém duelu a srovnal stav emocionálně vypjaté série na 2:2. Pozadí sporu je jednoduché. Na pardubickou techniku našili třinečtí trenéři hrubou záplatu, syrový kontaktní hokej, který není žádnému soupeři po chuti. Před rokem ho na „Pojišťováky“ s úspěchem praktikovala Slavia, mužstvo ze severu Moravy se proto nechalo inspirovat. A Východočeši, kteří ještě před pár dny ústy svého hlavního kouče tvrdili, že už se maličkostmi nenechají vytočit, opět upadli do tradiční ukřivděnosti a bolestínství. Už zase si stěžují jak na soupeře, tak na rozhodčí. Na jejich obranu je nutno podotknout, že výrok šéfa extraligy Stanislava Šulce, jenž zároveň předsedá komisi, projednávající apely ohledně přestupků proti řádům a vynášející speciální tresty, tak jeho výrok o tom, že si pardubický obránce Duben v Třinci nezahraje, přišel s křížkem po funuse - až před rozbruslením! Hosty však vyvedlo z míry i několik osobních soubojů, z jejich pohledu nepotrestaných faulů, výstřelky publika (údajně je třinečtí fanoušci polévali pivem) a pochopitelně stav, který svítil na ukazateli skóre. A tak když pár sekund před třetí sirénou zpečetil vítězství Třince střelou do opuštěné pardubické branky právě citovaný Pavelek, rozčílený trenér Miloš Říha odvelel své ovečky k předčasnému odchodu do kabin! Na ledě ponechal pětici převážně juniorů a náhradního gólmana Barka. Vskutku gesto hodné Národního divadla!

Hlavní rozhodčí měli podle pravidel právo zápas, byť byl prakticky u konce, předčasně ukončit a předat ho k dořešení disciplinární komisi, neboť hosté nedisponovali předepsaným počtem hráčů na ledě i na střídačce. Muži v pruhovaných uniformách však nechtěli ještě víc jitřit emoce a vhodili poslední symbolické buly. Pardubice však uraženou ješitnost jen tak zlehka nepřenesly přes bolavé srdce. Trenér Říha návdavkem zakázal pardubickým hokejistům jakoukoliv komunikaci s novináři a televizí - další geniální režisérský tah! Nechme se překvapit, jaké scénky si přichystal pro zbytek play off… J

P.S.: Bobřík mlčení trval v Pardubicích až do vítězství v pátém duelu v Duhové aréně. Ještě před úvodním vhazováním odpověděl Miloš Říha na ryze profesionální a potřebný dotaz komentátorů České televize, jak to bude se složením prvního útoku Východočechů, zcela neprofesionálně, ať si prý odpoví sami… L

HB/div (27.3.03)

Pucher do branky?

Poslední dva zápasy v hlavní městě přinesly souboje domácích týmů s nervózními adepty na účast mezi osmičkou vyvolených pro play off. Však to bylo na ledové ploše znát. Jak Znojmo, tak Karlovy Vary, se prezentovaly průměrnými výkony, které příliš neopravňovaly na zisk bodů. A přesto odjížděli hosté spokojeni! Karlovarská „Energie“ s bodem, „Orli“ dokonce se dvěma za vítězství v nastaveném čase. V T-mobile aréně je za stavu 0:2 odpíchla k obratu ve vývoji skóre docela kuriózní situace, kdy se v polovině zápasu vystřídali brankáři. To by nebylo až tak zvláštní, v situaci, že by jejich náhradní gólman seděl jak bývá zvykem na okraji lavičky. Znojmo si však muselo vybrat oddechový čas, aby si pro náhradníka doběhlo do šatny – a to ještě hrozilo, že v nejhorší možné variantě následných událostí se do brankářské výstroje oblékne třeba i někdo z hráčů v poli! „Altrichter měl teplotu, tak zůstal v kabině, a Kameš si při jednom ze zákroků poranil koleno,“ shrnul základní informace Karel Plášek, autor vítězná branky Znojma. „Je to tak, nebylo mi dobře a proto jsem se domluvil s trenéry, že zůstanu připravený v teplé kabině a nebudu mrznout na střídačce. V polovině zápasu za mnou přiběhl náš kustod Olda Helebrant s tím, že je to hotové, že Kameš nemůže pokračovat ve hře, tak jsem se narychlo sebral a mazal na led,“ smál se jinak spokojený Martin Altrichter - žádný gól totiž Spartě nepustil a možná, že tak zachránil svému týmu nejen zmíněný zápas, ale možná i celou účast v play off. Přiznal se však však, že kdyby se Jaroslav Kameš zranil hned na začátku důležitého utkání, bylo by to horší. „V tom případě bych celý zápas možná fyzicky nezvládl. Ona horečka přes 37,5 stupňů sice není zase tak vysoká, ale kdo ví.“ Pokud by Altrichter zkolaboval, nezbývalo by Znojmu nic jiného, než poslat do výstroje některého z hráčů v poli. Ale koho? „No, takový Peter Pucher chytal během vánočního turnaje opravdu skvěle,“ žertoval Altrichter a přiznal svůj osobní tip. „Také jsem o podobné možnosti, co bychom dělali, přemýšlel, ale myslím si, že kdyby tam šel někdo z nás, tak by to byla katastrofa,“ domníval se zase Karel Plášek. Proč katastrofa? Třeba by to byla legrace. J Znojemští orli však na každý pád měli pořádný důvod k úsměvu, se dvěma body v kapse se jim cestovalo na jih Moravy velmi dobře. To sparťanský brankář Petr Bříza se cítil zcela jinak. Ihned po gólu v prodloužení se prudce rozjel ke dvířkům na střídačku, ani si nepodal ruku s některým ze soupeřů, a cestou do kabiny ve vzteku rozmlátil svoji hůl. „Taková škoda, lepší by bylo, kdyby ji někomu věnoval,“ ozvalo se mezi diváky…

Z trochu jiného informačního soudku. Nebylo to sice ze dne na den, nicméně na sparťanském internetovém serveru pořádně zapracovali, opět změnili jeho základní vzhled, a jak se dalo očekávat, vypustili ze záhlaví obrázek Richarda Žemličky. Teď už na nové hlavní liště dominuje Michal Broš. Co se dá dělat, Ríšo? Máš to definitivně spočítané, svazky ze Spartou jsou definitivně zpřetrhány. Ale aby to nebylo líto ani Tobě, ani Tvým skalním příznivcům, mámě zde pro Tebe pamětnický „výřez“ z původních stránek Sparty na rozloučenou… J

A teď honem do vršovického Edenu, na zápas mezi Slavií a Karlovými Vary. Ten byl dlouho tak nudný a nezáživný, že se dalo přemýšlet o zcela jiných souvislostech. Například, proč už třetí kolo po sobě kontrolovali situaci na ledě hned dva hlavní rozhodčí, o jejichž z minulosti osvědčené spolupráci se původně uvažovalo až se startem play off. Rozumné vysvětlení se nabízí – aby si dělbu práce v předstihu vyzkoušeli, dokud „o nic“ nejde. Jejich výroky byly ale i tak občas hodně zvláštní, stejně jako už během sezóny. Však také nejeden z hlavních sudích obdržel pokutu v podobě srážky z platu za odpískaný zápas. A tak s vědomím, že oba hlavní si nedělí vypsanou finanční odměnu, ale každý dostane tolik bankovek, jakoby řídil zápas sám, to vypadá, že si tímto způsobem všichni „hojili“ rány za zmíněné pokuty… J

A konečně téma reklamy. Těch je na ledě, dresech, mantinelech a dalších panelech tolik, že už v nich snad vůbec nikdo nemůže mít přehled. Ostatně, lze pochybovat, že diváci chodí na stadióny proto, aby studovali, kdo tam má reklamu, že? Určitě z nich ani nikdo hned druhý den neobvolává tyto firmy, neobjednává si nový vůz, zednické či jiné práce. Ano, reklama na zimním stadiónu mohla mít svoji sílu, ale už je tomu dávno. V době, kdy po desítky let zcela prázdný led, a poloprázdné mantinely, ozdobily první reklamy. Pro diváky to bylo tak překvapivé, že se určitě podívali, zamysleli se, proč právě ona firma (společnost) investovala do reklamy v rámci hokejových zápasů. Ale dnes je toho tolik, že to nikoho nemůže zajímat, navíc reklamy překáží příjemnému prožitku z utkání. Nejhorší to mají televizní diváci, kteří malý černý puk na obrazovce, lépe řečeno na pomalovaném ledě, jen těžko hledají. O málo lépe, ale stejně špatně, jsou na tom diváci přímo v ochozech, a pak hráči. Především krátce poté, co jsou reklamní plochy čerstvě namalované a barevně velmi syté. „Na černých a modrých plochách je puk skutečně jen těžko viditelný,“ prohlásil slávistický zadák Jan Novák. Větší sílu by snad mohla mít reklama, pokud by byla v kvalitním, pestrém a mnohastránkovém programu. Takové u nás ale neexistují. Nejlegračnější je však zjištění, jak neexistuje (nebo ji nikdo nehlídá?) sponzorská exkluzivita. Tak třeba na Slavii. Svazový sponzor, mladoboleslavská Škodovka, zde soutěží o pochybnou přízeň diváků, s Opelem, Chryslerem a Mercedesem!? A takových příkladů bychom našli víc. A víte vůbec, jakou práci mají manažeři s tím, aby uhlídali, že už nedělají reklamu někomu, komu si to nezaslouží? Ještě v pátek 21. února tak v Edenu na dvou místech figurovala reklama Union banky. V úterý, v duelu s karlovarskou Energií, už byly jí vyhrazené plochy přelepené. A ještě něco o jisté elektrické „energii“, která je hlavním partnerem Slavie. Hosté, letos nesoucí název Energie, se museli cítit v Praze jako doma, když se z reproduktorů co chvíli ozývala reklama na blíže nespecifikované komfortní dodávky energie pro domácnost… J

A pikantnost na konec. Na Slavii určitě nechtějí připustit chaos, vyvolávaný poslední dobou nejapnými telefonickými žertíky o fiktivních bombách. Bezpečnostní služba proto provedla důkladnou osobní prohlídku hned při vstupu na stadión. Co ale hledala? Dýmovnici? Bombu?! Těžko říct. Pokud to shrneme ad absurdum – bombou zatím vždy byl jen telefon. Automat z rohu křižovatky nebo z metra si asi na stadión nikdo nepřinese. Pro jistotu by ale nebylo na škodu, odebírat každému z návštěvníků hokejových zápasů i mobilní telefony, ne? Jistota je jistota. A „bombami“ zatím opravdu byly jen telefonáty… J

HB/div (26.2.03)

Kdo šetří, má … ostudu!

Těžko říct, zda je to shoda okolností, ale už se stává zvykem, že nejčastěji nás dovedou rozesmát pikantnosti v programech či ročenkách našich extraligových oddílů. Dnes bude „zase“ řeč o tom sparťanském, který se (nejen nám) jeví čím dál zřetelněji jako zcela nejslabší, především proto, že není reprezentativním doplňkem k takovému mužstvu, jakým je úřadující mistr. Mužstvo se stoletou historií. Pozitivem v porovnání s o něco pestřejší konkurencí je pouze to, že jest nabízen zcela ZADARMO. Bohužel, tím výčet kladných bodů končí…

V pátek 6. prosince se v T-mobile aréně objevilo zbrusu nové číslo „SPARŤANSKÉ JÍZDY“, které bylo svým záhlavím avizováno dokonce na všechna čtyři prosincová utkání!!! Nepředstavitelné, že? Statistické údaje tak hrozily tím, že nepřijatelně zestárnou, než dojde na poslední duel v kalendářním roce s Vítkovicemi. A přehmaty? Pokud jste se chtěli informovat, kdo se během léta v plzeňském kádru vystřídal, kdo odešel a kdo byl nově angažován, měli jste smůlu! V rubrice „Změny v kádru“ totiž zůstaly údaje od předchozího vydání, a ty se týkaly karlovarské Energie!

Ještě dříve, v úterý 19. listopadu hostila Sparta hokejisty Znojemských orlů. I tentokrát čekal na diváky „víceúčelový“ program, směřovaný na zápasy proti Znojmu, Karlovým Varům a Zlínu. Přesto na následujícím duelu s Energií už návštěvníci T-mobile arény drželi v rukou novou variantu. Proč? V té původní totiž na jedné ze stránek, v místě, které je vyhrazeno soupiskách hostujících týmů, zíral na překvapené čtenáře velký černý flek (viz. ilustrační foto). Zjevná chyba „lamače“ či tiskárny se tak zasloužila o to, že předchozí varianta listopadové „Sparťanské jízdy“ skončila ve šrotu. Díky bohu!

Je to smutné. V posledních sedmi letech vyhráli Češi čtyřikrát MS, jednou zimní olympiádu. A kvalitní propagace tohoto úspěšného a oblíbeného sportu je přímo tragická. Dnes už u nás opět neexistuje specializovaný hokejový časopis. Nevycházejí prakticky žádné odborné hokejové knížky. Klubové ročenky všech týmů či životopisy i jiných hráčů, než Jágra a Haška. A úroveň programů k ligovým utkáním? V zámořské NHL se pyšní zhruba 80 stránkami, naplněnými texty a spoustou obrázků, a po letech se stávají objektem velkého sběratelského zájmu, když jsou vydraženy v aukcích třeba za 20 dolarů. Ty naše jsou povětšinou tristní a sotva si je někdo uschová na památku. Je zjevné, že do nich – i s ohledem na počty diváků v ochozech – nechtějí šéfové extraligových klubů investovat. Raději se na programech k zápasům šetří. Proto nezbývá než podotknout – náš dnešní příspěvek byl sice humorný, ale zároveň k pláči…

HB/jch (2.1.03)

Já, já, já, jenom já…

Tak! Olympic, který počátkem 80. let minulého století vypustil do éteru písničku, jejíž refrén začíná stejnými slovy, jako náš dnešní humorný materiál, oslavil kulaté narozeniny. Stejně jako „hokejový Vivaldi“ Jan Gustav Havel, který s početnou skupinou kamarádů zavzpomínal na staré časy. Jenže ani on asi nebude pamatovat chvíle, kdy se v novinách vedly rozhovory v první osobě. Kdy redaktor či reportér psal způsobem, že do každé druhé věty vkládal zájmeno JÁ. Já jsem tam byl, já jsem to viděl, já jsem s ním mluvil. Já, já, já. S egocentrickou „žurnalistikou“ se dnes setkáte možná už jen v Karlových Varech, konkrétně v materiálech hokejového programu, zvaného BULLETIN! Zvláštní formulace otázek, nenápadně vyzdvihující význam vlastní osoby, se v programech k utkáním v lázeňském městě objevují od chvíle, co bývalá Becherovka zakoupila práva na nejvyšší soutěž od krachující Olomouce. Pro dokreslení jsme použili ten Bulletin, předkládaný divákům před duelem domácí Energie s „Bílými tygry“ z Liberce…

Všechno to začíná u pohledu na výkony hostujícího týmu, když v textu, který je opisem předsezónních prognóz z deníku Sport, se zcela nečekaně objeví věta „Příchody jsou výraznější a MYSLÍM SI docela kvalitní.“ Kdo si to myslí? Podle tiráže autor všech zveřejněných textů vystupující pod značkou KRRP.

V hlavním materiálu, pravidelném rozhovoru s hráčem (podle loga ho prý přináší Union banka, ale podle zkratky na konci textu KP, čili stejně jako v případě KRRP pan Karel Prošek), tentokrát s Liborem Pavlišem, se dočtete: „Hráč, kterého JSEM zpovídal pro dnešní bulletin není žádný nováček… Hbitý útočník byl neméně hbitý při odpovědích na MÉ otázky…“ Copak to nejde napsat obecně, bez podobného „jádaismu“? Byl hbitý v odpovědích na otázky? Rovněž formulace otázek tohoto „rozhovoro-dotazníku“ jsou více než úsměvné. Může fanoušek znát Vaši přezdívku? Můžete uvést jméno přítelkyně?

Na druhou stranu se karlovarskému „Bulletinu“ musí přiznat k dobru, že počet stránek s materiály ke čtení či určených ke studiu výsledků a tabulek, k počtu stránek, vyhrazených reklamě, je v poměru 50 ku 50, a v tomto směru převyšuje smutný extraligový průměr (v některých klubech si asi myslí, že fanoušci zaplatí kromě běžného vstupného ještě dalších 5 až 10 korun jen proto, aby si o přestávce listovali inzertními odkazy sponzorů???). Mimochodem - když už se rozhodnete v karlovarském Bulletinu prozkoumat i onu inzerci, určitě se pobavíte, například fotografií hokejistů Energie, dávajících jasně najevo, že spotřebovanou „energii“ obnoví třeba konzumací chutných uzenin, vyprodukovaných jedním menším sponzorem lázeňského mužstva…

HB/jch (15.11.02)

Nastavte si budík!

Problémy s financemi jsou všude. V globální ekonomice i ve sportu, konkrétně v hokeji. A tak se stalo, že litvínovský program BREJK, do té doby jeden z nejlepších a co do počtu informací nejnabitější, se scvrknul na pouhé čtyři stránky. „Ekonomické tlaky nás před touto sezónou postavili před rozhodnutí vydávat BREJK dále jen jako občasník (nebo chcete-li měsíčník) k několika zápasům současně, či zmenšit jeho rozsah a zachovat vydávání ke každému zápasu. První varianta představovala téměř nulový prostor pro aktuality, zajímavosti a všechny rubriky, na které jste zvyklí. Proto jsme rádi, že zvítězila varianta aktuální ve čtyřstránkovém provedení, kde – byť v omezeném rozsahu – zůstane zachována stávající skladba…,“ píše se v úvodníku, který představuje nový kabát litvínovských hokejových novin. No, asi doba rozhodování nebyla jednoduchá. Pan Svěrák by při diktátu z českého jazyka neměl dvakrát velkou radost a musel by použít červenou propisku. Tlaky nás postavil„i“??? To ale nebyla jediná šmouha na premiéře „chemiků“ v nové sezóně při utkání se Vsetínem. Očividně zaspalo i marketingové oddělení, když dobrovolně pokračovalo v již neplacené inzerci neexistujícího deníku SUPER na jednom z reklamních panelů vedle domácí střídačky!!!

Také u úřadujícího mistra se šetří. Nebylo ničím mimořádným, když už v loňské sezóně se divákům dostala do rukou „Sparťanská jízda“, která je pak provázela ještě i na dalším utkání. Letos si mohli fanoušci v T-mobile aréně prostudovat doslova každý překlep – druhé číslo tohoto mini časopisu bylo totiž expedováno hned natřikrát, na zápasy 3., 4. a 5. kola s Plzní, Havířovem i na derby se Slavií! A tak snad nikomu neunikla poznámka na straně 3, s názvem „Sparta na obrazovce“. Ostatně, čtěte sami!

Už Vás to trklo? Pokud ne, malá nápověda. Když si zprávu přečetl komentátor České televize Michal Dusík, s úsměvem prohlásil, že to si teď musí pořádně přivstat, než se půjde připravit do studia, nebo než odjede na komentátorské stanoviště. Ano, ano, pokud máme věřit zmíněné zprávě, nezapomeňte si v sobotu ráno nastavit budík, abyste náhodou nezaspali magazín BULY a tím pádem i atraktivní přenos z hokejové extraligy.☺

Jen tak na okraj – něco podobného by se v zámořské NHL určitě nestalo. Tam je ke každému utkání distribuován zcela nový program. A to se Sparta pyšní partnerským vztahem s klubem Los Angeles Kings! Ale říká se, že opakování je matka moudrosti. Zřejmě i proto běžely už čtyřikrát po sobě na sparťanské světelné kostce i stejné předsezónní rozhovory, představující nové posily mužstva, Brandu a Lešku. Tvůrci obrazového příspěvku se v něm asi shlédli natolik, že ho budou servírovat divákům až do konce kalendářního roku…

HB/id (26.9.02)

Nekompletní pohár

Těžko říct, zda je to víc k smíchu nebo k pláči. Ale putovní pohár pro vítěze hokejové extraligy, který před několika dny přebírala Sparta, je neúplný! Přesvědčit byste se o tom mohli pouze při důkladné prohlídce, ale mnohé napoví i pohled na titulní stránku nového čísla časopisu HOKEJ (květnové číslo). Na té září štěstím kapitán Pražanů Richard Žemlička. Naleštěný pohár se leskne jedna radost. Na dřevěném podstavci Vás určitě zaujmou destičky, na nichž jsou vyryta jména vítězů. Jednotlivých klubů a jejich hráčů. Čtyři pásy jsou již kompletní, ten nejnižší čtvrtý končí cedulkou, věnovanou vítězství hokejistů Vsetína v sezóně 1998/99. Nejobjemnější podstavec zatím zdobí pouze jedna plaketa v nové páté řadě. A na ní jsou zvěčněna jména hráčů Sparty, kteří o rok později ukončili pětiletou nadvládu Valachů. Na jaře roku 2000! Od té chvíle uběhlo 24 měsíců, počátkem dubna se pohár vrátil do dočasného majetku Sparty, ale cedulka za sezónu 2001 a za poslední triumf Vsetína na poháru ještě stále chybí!!!

Pěkná ostuda, nemyslíte? Ale dost možná, že si toho nikdo ze zodpovědných činovníků vůbec nevšimnul. My jsme naopak zaregistrovali ještě jednu zajímavost, rovněž z oblasti černého humoru. V jednom pomyslném sloupci (od shora dolů) se na cedulkách sešla čtyři jména našich význačných klubů - LTC Praha, brněnské „Komety“, jihlavské Dukly a Kladna. Ani jeden z těchto slavných oddílů už dnes v extralize nefiguruje! Přesně v uvedeném pořadí se tito velikáni odporoučeli do ztracena. LTC už neexistuje, Kometa letos opustila i první ligu, Jihlava neuspěla ve finále této druhé nejvyšší soutěže s Libercem a došlo i na Kladno, které právě s tímto severočeským celkem nezvládlo poslední baráž. Kdo se za pár let zařadí do tohoto hrůzu nahánějícího sloupce na páté, nejnižší místo? Těžko posoudit. Stejně jako polemizovat nad tím, zda i tento zatím neznámý celek nečeká v ještě vzdálenější budoucnosti sestup z extraligy…

HB/ds (29.4.02)

Vyšlápl si na rozhodčího!

K opravdu kuriózní situaci došlo po první třetině druhého semifinálového utkání mezi pražskými rivaly, Spartou a Slavií, ve vršovickém Edenu. Sotva se ozvala siréna, vyřítil se zpoza domácí branky na opačnou stranu zimního stadionu, do chodby směřující k šatnám, pronajatým čtveřici mužů v pruhovaném, konkrétně za hlavním rozhodčím Františkem Rejtharem, nepříčetný – kameraman!!!

Co způsobilo tento vskutku neobvyklý incident, který se ale odehrál s úsměvem na tváři? Takzvané „tlusté sklo“. Asi zmíněný hovorový výraz znáte. Jeden z kameramanů přímého přenosu České televize totiž těžce nesl, že mu plzeňský arbitr neustále zaclání ve výhledu. Pokud jeho rozhořčené poznámky převedeme do slušného jazyka, lze v krátkosti shrnout, že podle jeho názoru je ing. Rejthar poněkud „silnější“ postavy, díky tomu příliš pomalý při bruslení a zřejmě stojí o neustálou popularitu. Jinak si neuměl vysvětlit, že mu opakovaně lezl do záběru. Když skupinku mužů v pruhovaném konečně dostihl, navrhl zkušenému hlavnímu rozhodčímu hned tři možnosti jak tento problém vyřešit. A) Rozhodčí Rejthar zhubne. B) bude bruslit mnohem rychleji. C) najde si jiné místo, z něhož bude kontrolovat dění na ledě. Zkušený mezinárodní arbitr si připomínky vyslechl a zasmál se…

HB/div (27.3.02)

Sumo nebo hokej?

Je něco shnilého, v tom hokeji českém… Tak nějak bychom mohli parafrázovat slavný výrok z Hamleta, když se podíváme na to, co se děje v extraligovém play off na jaře roku 2002. Hráči se mlátí hlava nehlava, byť jde o bývalé spoluhráče a navíc spolubydlící, jeden z nich nadává soupeři do Poláků, méně úspěšná mužstva hází vinu za své neúspěchy na rozhodčí a na podlého protivníka. Tak třeba Třinec očernil muže v pruhovaném za jeden neodpískaný faul a naopak odpískaný ofsajd. Prý je tak připravili o gól a možná i o postup, který tak darovali Spartě. Jenže kdyby tento opravdu mylný ofsajd (což ale potvrdil až zpomalený televizní záběr a ten čárový rozhodčí k dispozici nemá) neodpískali a nechali pokračovat ve hře, co kdyby byl Bříza pozornější a žádný gól nepustil? A proč se nehněvali na čtyři sudí, že nepřesným písknutím zastavili už o něco dříve podobnou akci Sparty? A proč komise rozhodčích netrestala i ty rozhodčí, co o den dříve přehlédli a nepotrestali faul pardubických hráčů na Hübla? Asi proto, že v tu doba už měly Pardubice dva hříšníky na trestné lavici a Hübl musel jít na ošetřovnu jen pro tři stehy, zatímco třinecký Gřegořek pro čtyři…

Pardubice si „tak nějak“ na muže v pruhovaném stěžovaly nejvíce. Každý má právo na svůj názor, proč ne? V tomto ohledu nám ale poskytnul zajímavý pohled na situaci v celém českém hokeji pardubický útočník David Pospíšil, který je bojovníkem do morku kosti, ale občas také „dobrým hercem“. V sérii proti Slavii si připsal pět asistencí a žádný gól, i když ve čtvrtém utkání se ho zhruba 30 sekund před koncem zápasu za stavu 1:0 pro Slavii moc a moc dožadoval. Tady je Pospíšilovo shrnutí důvodů pardubického neúspěchu nejen v šestém utkání, ale vlastně v celé sérii: „V pražském Edenu je moc úzké kluziště. Slavia má vysoké hráče, když se dostala do vedení, vždy to zabetonovala a nenechala nám skoro žádný prostor. Těžko se přes ty urostlé hráče pronikalo k jejich brance, i proto, že tam byla řada skrytých faulů, hákování, držení, ale to už se v našem hokeji skoro nepíská. Ale mělo by se s tím něco udělat. Hraji hokej na nejvyšší úrovni deset let, a je to horší a horší. Z tohoto sportu se stává spíš sumo, vzpírání, zkrátka to připomíná silové sporty s činkami a je to na škodu celému českému hokeji. Některé situace, kdy rozhodčí otočí faul, mi totiž připomínají pořady typu Neváhej a toč…“

HB/div (21.3.02)

Keramická ročenka

Víte, co je největším problémem klubových ročenek? Že někdy zastarají mnohem dříve, než se objeví v prodeji. To je případ i té, přiléhavě nazvané „Mozaika extraligy 2001-2002“, kterou je prezentován západočeský klub HC Keramika Plzeň, a kterou si mohli fanoušci poprvé zakoupit počátkem října minulého roku. V době, kdy první z představovaných hráčů oddílu, brankář Miroslav Šimonovič, už dávno nebyl novou „jedničkou“ s ambicemi nahradit Dušana Salfického, ale nepotřebným závažím, jehož bylo na čase se zbavit. Neaktuální byla o něco později i prezentace útočníků Václava Eiselta, Václava Krále, Petra Kořínka, ještě později druhého brankáře Petra Kůse, Jana Švíka a aktuálně? Pavla Vostřáka. A pochopitelně i obou odvolaných trenérů, Jaroslava Lišky a Františka Černého. Publikace za padesátikorunu je tak dnes spíš sběratelskou raritou, než prospěšnou ročenkou. Kdyby vyšla ještě před startem do sezóny, prosím. Ale s ohledem na měsíční zpoždění (jehož dokladem jsou i vytištěné výsledky nového extraligového ročníku po 5. kolo včetně), nabízí se otázka, zda nebyl vhodný upravený dotisk, do něhož by se vešla především opora ze všech největších a nová akvizice, brankář Libor Barta („Nevím, čím to je, že nás brankáře původem z Pardubic, mají v Plzni tak rádi. Ale je tu skvělé publikum a já budu jen rád, pokud tady dochytám celou sezónu. V tomto směru mi pomohl návrat Dušana Salfického, protože si nedovedu představit, že bychom se společně s Adamem Svobodou mohli o jedno místo v pardubické brance podělit,“ svěřil se koncem loňského roku letošní plzeňský miláček ochozů Libor Barta). Nový kouč Richard Farda by účast v upravené ročence asi oželel.

Jenže ona to ani hokejová ročenka možná není. Je sice barevná, přesto máme pocit, že nedosahuje informačních kvalit té loňské. Ta byla černobílá, měla ale dvakrát tolik stran a čtenář tam našel řadu zajímavostí o klubu, o hráčích, rovněž statistiky ostatních účastníků extraligy apod. Ta nová „mozaika“? Ta je asi opravdovou „keramickou mozaikou“, propagující výrobky generálních partnerů hokejového oddílu, Chlumčanských keramických závodů a akciové společnosti Horní Bříza. Žádné momentky hráčů v hokejovém brnění. Žádné civilní snímky. Ale hlavička, zakomponovaná do profesionálně načinčané fotografie rohových van, podlahových krytin, koupelen a jiných obkladů!!!

HB/div (13.1.02)

Z bláta do louže…

Těžko říct, nakolik k tomu přispěla naše štiplavá poznámka (viz. níže uvedený materiál na této stránce), a nakolik do očí bijící realita, ale titulní stránka slávistického programu Třetina změnila tvář. Do Karlových Varů vypoklonkovaný Jan Alinč už nezve diváky, ochotné investovat deset korun, do přehledu reklamních partnerů a statistických údajů, doplněných o ždibec atraktivnějšího čtení (porovnáme-li ho s tím, co se ve Třetině objevovalo v sezóně loňské…)

Jenže zdánlivě dobrý tah, umístit na titul programu místo vytrejdovaného kapitána zářivý snímek celého mužstva, má jednu „drobnou“ vadu na kráse. Ano, ve spodní řadě se jako třetí zleva zeširoka usmívá kapitán budoucí, zatím stále zraněný Josef Beránek (jemuž by v pondělí 26. listopadu měli konečně sundat sádru). Jenže po levé ruce má nejen prezidenta klubu, ale – světe div se! – opět Honzu Alinče! Sice miniaturního v porovnání s předchozím snímkem na přední stráně Třetiny, ale stále ve slávistickém dresu - a s kapitánským „céčkem“ na prsou!!!

V Edenu si se zastaralým designem programu poradili šalamounsky. Z velkého zla učinili menší. Už se moc těšíme, až Vám za pár týdnů budeme referovat o třetí verzi slávistického magazínu, až se na něm konečně objeví Pepa Beránek…

HB/div (24.11.01)

Alinč navždy?

Smysl pro hodně černý humor mají zřejmě v pražském Edenu. I když od nečekané výměny bývalého kapitána Jana Alinče do Karlových Varů utekl jeden celý týden, i k utkání 21. kola proti Znojemským orlům figuroval na titulní stránce slávistického programu TŘETINA jeho velký portrét (viz. obrázek). Těžko říct, co způsobilo tento humorný přehmat. Výrobní problémy v tiskárně? Neexistence adekvátní fotografie se zastupujícím „kápem“, obráncem Petrem Kadlecem, nebo s budoucím šéfem Josefem Beránkem? Anebo něčí nostalgie na trochu náladového, přesto velmi zdatného technického hokejistu původem z Litvínova?

Nechme se překvapit, zda se během reprezentační přestávky (Švédské hry) něco změní, nebo zda i na zápas s Plzní v neděli 18. listopadu bude zvát tradiční dvě až tři tisícovky diváků do vršovického Edenu opět do červeného dresu oblečený „Ali“…

HB/div (3.11.01)

Návrat na začátek rubriky

Návrat na hlavní stranu EXTRALIGY